• zpravodajství
• databáze firem
• dopravní informace
• právní poradna
• rada lékaře
• kosmetická poradna
• alternativa pro život

Cesty plzeňského kraje

Plzeň nebude „tranzitním městem“

Západočeská pivní metropole, která se brzy pochlubí titulem Evropského hlavního města kultury 2015, není pouze Plzeňský Prazdroj. Čtvrté největší město ČR se stává atraktivnějším a oslovuje více turistů z Česka i ze zahraničí.

Západočeská pivní metropole není jen truhlicí „zlatého pokladu“, který ve světě Plzeň proslavil. Čtvrté největší město Česka ekonomicky těží ze své výhodné geografické polohy, ta paradoxně ale představuje přední nevýhodu v oblasti turismu. Plzeň zlepšuje svou image, znovu vítá více turistů a počet přenocování ve městě mírně stoupá. Plzeň si však zaslouží více: negativního přívlastku „tranzitní“ město se metropole chce jednou provždy zbavit realizací několika kulturně a hospodářsky významných projektů.

Plzeň, pyšný vítěz titulu Evropské hlavní město kultury 2015, se stejně jako ostatní města v Evropě potýkala v době krize s problémem slábnoucího turismu. Zatímco do města s velkým rekreačním potenciálem dnes znovu cestuje stále více turistů, počet přenocování v plzeňských ubytovacích zařízeních v posledních letech stoupá jen mírně. Výhodou a zároveň nevýhodou zůstává geografická poloha města na strategické spojnici Prahy se zeměmi západní Evropy: většina turistů dnes Plzní pouze projíždí. „Jsme bohužel stále ještě tranzitním městem, ale od roku 2006 do roku 2009 bylo v Plzni postaveno několik budov mezinárodních hotelových řetězců, jako je Courtyard by Marriott, Angelo, Top City Line Primavera, Parkhotel nebo IBIS, které tradiční české pohostinství kombinují s mezinárodním šarmem. Město se nově stává cílem zájezdů,“ říká Kristina Štěpánová z Odboru prezentace a marketingu při Magistrátu města Plzně.

V plzeňských ubytovacích zařízeních se loni ubytoval zhruba stejný počet návštěvníků jako předloni: s celkovými asi 700 000 přenocováními ze strany českých i zahraničních turistů zaznamenala Plzeň oproti roku 2009 mírné dvouprocentní plus. Informační centrum města přitom v roce 2010 obsloužilo zhruba o 13% turistů více než předloni: celá jedna pětina z bezmála 80 000 klientů, kteří centrum navštívili, pocházela z německy mluvících zemí. „Zdaleka největší počet turistů vítá západočeská metropole tradičně ze sousedního Německa,“ dodává Štěpánová. Ze strany Němců je vůbec největší zájem o průvody městem: v rámci organizovaných prohlídek Plzeň loni oslovila celkem 5 400 německy mluvících turistů, což je 70% všech klientů a meziroční nárůst zájmu Němců téměř o jednu čtvrtinu. „Významně roste počet turistů také z anglicky mluvících zemí,“ pochvaluje si úspěšnou turistickou sezónu v roce 2010 Irena Benešová, vedoucí Informačního centra města Plzně. Turisté se v Plzni ubytovávají nejčastěji na dvě noci. I to by se mělo změnit.

Návštěvnost turistických cílu v Plzni stoupá, byť už ne tak výrazně, jako tomu bylo v předchozích letech. Nejvyhledávanějším turistickým cílem je plzeňská zoo, druhá největší v ČR. Loni se těšila historicky nejvyšší návštěvnosti – prodala 461 000 vstupenek. Turistickým cílem číslo jedna pro zahraniční turisty je ale Plzeňský Prazdroj: areál pivovaru, pivovarské muzeum a historické podzemí si loni prohlédlo 227 000 návštěvníků – meziročně o 5% více – přičemž více než polovina přijela ze zahraničí. „Nejvíce ale přibylo Čechů, meziročně o 40%, druzí byli Němci a třetí Tchaj-wanci,“ dodává Tomáš Raboch z Prazdroje.

Plzeň si ale zaslouží více, shoduje se politická i kulturní špička města. Pivní metropole chce turisty ve městě zdržet o něco déle a negativního přívlastku „tranzitní“ město se jednou provždy zbavit realizací několika kulturně a hospodářsky významných projektů na evropské úrovni. Předpoklady pro to mohou být jen stěží lepší: nová dálnice z Prahy do Norimberku vede zahraniční turisty přímo před brány Plzně. „Mnozí však městem stále ještě jen projíždějí,“ doplňuje Zdeněk Mužík, předseda představenstva Krajské hospodářské komory Plzeňského kraje, který je zároveň členem městské komise, jež si klade za cíl image města zlepšit především v zahraničí.

Jedním z mimořádných projektů v rámci celé ČR jsou Borská pole – jedna z nejatraktivnějších průmyslových zón v republice. Nová ubytovací zařízení by měla v Plzni zdržet řadu byznysmenů, kteří do města z ČR i ze zahraničí přijíždějí v rámci obchodních jednání.

Realizací řady podprojektů by měla Plzeň již brzy oslovit další turisty v rámci kulturního „megaprojektu“ mezinárodního významu: vítězství v souboji o titul Evropského hlavního města kultury 2015 otevírá Plzni zcela nové možnosti. Se sloganem „Už i Evropa si cení, jak se Plzeň mění“ podporuje primátor Martin Baxa kulturní plán, na který město dlouho čekalo. Připravované aktivity by měly výrazně pomoci plzeňské kulturní scéně. Stavba nové divadelní budovy či Muzea umění, designu a životního stylu patří mezi klíčové body projektu.

„Pozitivním trendem navíc je, že např. německé cestovní kanceláře stále častěji organizují do Plzně dvou i vícedenní pobytové zájezdy spojené s ubytováním, prohlídkou města a dalšími aktivitami,“ říká Ludmila Navrátilová z Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu při Krajském úřadu Plzeňského kraje, který turismus v kraji z velké časti organizuje. „Do druhé poloviny roku 2011 připravujeme novou strategii cestovního ruchu, která nám pomůže definovat další kroky. Děláme vše proto, aby se z tranzitního města stala Plzeň cílovou destinací. Myslím, že se nám to daří,“ uzavírá Štěpánová.