Cesty plzeňského kraje

Chovatelé v plzeňské zoologické zahradě doufají v to, že se brzo dočkají dalších mláďat od vzácných a v přírodě kriticky ohrožených tygrů ussurijských. Na tygřata se těší už od příjezdu nového chovného samce v listopadu 2007. Plány ale zbrzdily zdravotní problémy, se kterými se samec skoro rok potýkal. Teprve na konci minulého roku mohli ošetřovatelé dát samce a samici k páření do společného výběhu, řekl ředitel zoo Jiří Trávníček. "Máme nového tygra, který první rok chovu u nás měl problémy žaludeční a s trávením, už si to přinesl s sebou z minulé zoo," uvedl. Chovatelé s lékaři zvíře dlouhodobě léčili, takže je už bez bolestí, trávení má v pořádku a po nemoci také začíná mohutnět. "Na konci roku se dokonce tygři poprvé pářili, ale zřejmě neúspěšně. Doufáme, že při další jarní říji samice zabřezne a my se brzo dočkáme mláďat," řekl Trávníček. Nyní devítiletá samice Tsamara porodila v Plzni dvojčata v roce 2005. Po odjezdu původního samce Mauglise do pražské zoo získali plzeňští chovatelé na konci roku 2007 nového tygra, kterého přejmenovali z původního jména Uchi na Borise. Protože tygři ussurijští, největší dosud žijící kočkovité šelmy světa, patří ke kriticky ohroženým druhům, veškeré kroky chovu řídí koordinátor. Plzeňští chovatelé nechali u nového samce udělat testy DNA, kvůli případným pochybnostem o jeho vhodnosti pro chov. "Koordinátor ho k chovu doporučil," dodal ředitel. Podle chovatelů je nutné vybírat k dalšímu množení nejvhodnější spojení zvířat. Tygři se chovají v zajetí i několik generací, a novou "čerstvou" krev od divoce žijících šelem už není možné získat, protože odchyty v přírodě se nesmějí dělat. Tradice chovu tygrů sahá v Plzni do 70. let minulého století, v jednu chvíli tam najednou žili dva ussurijští a dva indičtí tygři. Poslední ussurijský neboli sibiřský tygr byl v Plzni do ledna 1994, kdy zemřel šestnáctiletý Matěj. Zoo pak chov obnovila až s nově postaveným výběhem - soutěskou se skálami, vodopádem a jezírkem v prosinci 2003.